Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Rozhodli jste se vytvořit e-learningový kurz svépomocí? Jak lze čekat, tvorba vzdělávacího kurzu není zábavou na jedno odpoledne. Přesto se však nejedná o nic neproveditelného, třebaže v oblasti online vzdělávání nemáte mnoho zkušeností. Výsledný kurz pravděpodobně nebude dosahovat kvalit ani efektivity profesionálního řešení od lidí, kteří se tvorbě e-learningů věnují. Přesto však vašim studentům zpravidla pomůže víc nežli tištěné materiály. Jak tedy vytvořit e-learning?
Přestože je tvorba e-learningového kurzu komplexní záležitostí, proces je zpravidla stejný. Skládá se z několika kroků, které vám pomohou celou věc lépe uchopit a do tvorby kurzu přinést řád. Celkem jsem napočítal 12 kroků, které vás čekají od prvotního rozhodnutí vytvořit e-learningový kurz až po jeho samotnou realizaci. Pojďme se na ně podívat blíže.
Pokud jste se rozhodli vytvořit e-learningový kurz, nejdříve se ujistěte, že bezpečně víte, co je vaším záměrem. Ideální je začít analýzou potřeb, na jejímž konci budete vědět, čeho přesně chcete kurzem dosáhnout. Pocit, že potřebujete e-learning proto, že jej mají ostatní, není žádná analýza. Pokud budete mít skvělý kurz, který nicméně neodpovídá reálným potřebám organizace či studentů, pak je jeho tvorba jenom ztrátou vašeho času. Prvním krokem při tvorbě e-learningového kurzu by tedy vždy mělo být definování toho, PROČ toto školení vaše cílová skupina (zaměstnanci, studenti či zákazníci) potřebuje.
Jak se taková analýza potřeb provádí? Může jít například o rozhovory, dotazníkové šetření, zpětnou vazbu z předešlých školení, analýzu dosavadních výsledků ve vztahu k požadovanému stavu atd. Vzdělávací potřeba je rozdíl mezi tím, kde jste teď, a tím, kde byste chtěli nebo měli být. Výsledky této analýzy vám ukážou mezery v současném školení a potřeby vaší cílové skupiny. Díky analýze vzdělávacích potřeb také zjistíte, zda lze vaše potřeby vyřešit vytvořením e-learningového kurzu nebo zda bude třeba situaci řešit jinou formou.
Další chybou, které bychom se mohli při tvorbě vzdělávacího kurzu dopustit, je neujasnit si, PRO KOHO e-learningový kurz vůbec vytváříme. Kdo budou jeho studenti a jaká jsou jejich specifika?
Ve snaze co nejvíce urychlit vývoj kurzu máme často tendenci sklouznout k jakémusi "univerzálnímu studentovi" a na bližší zkoumání cílové skupiny kurzu se úplně vykašlat. Tento postup však naprosto ignoruje například technické znalosti studentů (budou schopni daný kurz na PC/tabletu/mobilu vůbec studovat), přístup k technologiím (mají doma či v zaměstnání přístup k PC/tabletu), znalosti tématu kurzu (část studentů může mít výrazně vyšší znalosti v oblasti školení než zbylé skupiny studujících), časové možnosti studentů, věk studentů (v kurzu určeném převážně pro seniory je třeba klást zvýšený důraz na ergonomii a intuitivní ovládání), motivaci studentů ke studiu e-learningového kurzu apod.
Pokud o vzdělávací kurzy nemají zaměstnanci/studenti zájem, často se jedná o chybu právě při analýze cílové skupiny. Kurz je pro studenty moc složitý či jednoduchý, neposkytuje přínosné informace či nemluví jazykem studentů (kurz předává informace studentům nevhodnou či nezajímavou formou).
Poznáte-li lépe své publikum a dozvíte-li se více o jeho specifikách, současných znalostech, přáních a očekáváních, můžete vytvořit lepší, efektivnější a užitečnější kurz.
Jakmile zjistíte, proč chcete kurz vytvářet a kdo ho bude studovat, je načase zjistit, CO máte k dispozici. Nezáleží totiž na tom, jak důkladně jste analyzovali cílovou skupinu či jak dobře navrhnete kurz, pokud studijní materiály za nic nestojí. V tomto kroku musíme posoudit, zda dostupné materiály pokrývají vzdělávací potřebu, kterou jsme si stanovili v prvním kroku, a zda jsou relevantní pro naši cílovou skupinu z druhého kroku. Následně se musíme podívat na strukturu materiálů a jejich „celistvost“ – zda poskytují vzájemně propojené informace a všechna důležitá fakta, či obsahují mezery, takže bude třeba další studijní materiály zajistit nebo dopracovat.
Naši vzdělávací potřebu musíme převést do vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah můžeme rozdělit do jednotlivých modulů či bloků a stanovit jim cíle, tedy znalosti či dovednosti, které by vaši studenti měli studiem příslušné části získat.
Během tohoto kroku musíme zvážit jak žádoucí, tak možné nežádoucí cíle kurzu. Pro začátek jich nemusí být mnoho, stačí si vytyčit 3–4 cíle. Správně definovaný cíl musí mít podle metody SMART následující vlastnosti:
Pokud nedokážete každý svůj cíl "smartizovat", není dostatečně konkrétní a bude jej třeba lépe specifikovat. Jen tak s ním můžete dále pracovat.
V dalším kroku je třeba vybrat formát kurzu, naplánovat studijní linku a ve výsledku vytvořit scénář kurzu.
Formát kurzu – nabízejí se například moderní příběhové kurzy, běžnější informační kurzy, videokurzy či multimediální kurzy.
Studijní linka – jakým způsobem bude kurz studován; například zda se bude student moci pohybovat nelineárně a přeskakovat z jedné části kurzu do jiné, nebo zda bude jeho průchod lineární. Kurz se může v určitých částech větvit, některé jeho části nemusí být povinné, jiné právě naopak.
Scénář – pokud váš kurz nebude mít podobu pouhé „úschovny souborů, PDF a prezentací“, je vhodné vytvořit scénář. Jedná se o hrubý náčrt, který pomáhá zmapovat, jak budou text, obrázky a další prvky vypadat na stránce. Používá se jak u příběhových kurzů a videokurzů, tak u rozsáhlejších informačních kurzů. Scénář nám pomáhá předem zjistit, jak bude kurz reálně vypadat a jak bude členěn. Díky scénáři odhalíme možné nedomyšlenosti a nejasnosti, které by v pozdějších krocích šlo opravit jen obtížně či zdlouhavě.
Volba formátu kurzu, určení studijních linek i výsledný scénář kurzu se odvíjejí od všech dřívějších kroků – podle toho, jaký má mít kurz dopad, komu je určen a jaké má mít cíle. Jinak bude vypadat kurz pro vyšší management, jinak kurz pro studenty VŠ a jinak produktové školení prodejců telefonů.
Nyní, když už máme vše zanalyzováno, podklady připravené a scénáře načrtnuté, je třeba určit, v jakém programu (tzv. autorském nástroji – authoring toolu) vzdělávací kurz vytvoříme. Ani tento krok není radno podceňovat. Volba autorského nástroje může rozhodnout o tom, jestli bude e-learningový kurz úspěšný, nebo z něj zbude jen nevydařený pokus.
Na trhu existuje několik profesionálních programů pro tvorbu online kurzů, všechny jsou však cenově poměrně nákladné. Cena se při roční platbě běžně pohybuje kolem 900–2 000 USD (20 000–46 000 Kč). Mám praktickou zkušenost s většinou těchto programů a mohu tak říci, že vyšší cena opravdu odráží jejich kvalitu a profesionální zaměření. Pro jednotlivce či občasnou tvorbu vzdělávacích kurzů se však jedná o poměrně znatelný výdaj. Nevybírejte proto naslepo. Vycházejte z internetových diskusí či recenzí, nezapomeňte se podívat i na různé články, které jednotlivé autorské nástroje a jejich funkce porovnávají, a nakonec zvolte ten, který bude nejvíce vyhovovat vašim potřebám a plánovanému vzdělávacímu kurzu. Jak to tak bývá, neexistuje jeden nástroj, který by vyhovoval všem.
Při volbě vhodného autorského nástroje je třeba přemýšlet i o tom, v jakém systému nebo jakou formou budete kurz studentům nabízet. Existují jak cloudová, tak lokální řešení. Některá dokonce nabízejí vlastní autorské nástroje, které usnadňují samotnou tvorbu kurzů (například LMS Moodle). Většina vzdělávacích systémů však podporuje standardizovaný formát SCORM, díky kterému do nich můžete importovat i e-learningové kurzy vytvořené v jiných autorských nástrojích. Až tedy budete vybírat autorský nástroj, zvolte takový, který umožňuje výsledný kurz uložit do formátu SCORM.
Nyní je čas vytvořit prototyp vašeho kurzu. Prototyp můžeme chápat jako testovací ukázku, na které se ujistíte, že kurz funguje, jak má. Prototyp má podobu části kurzu – například jedné kapitoly –, na které prezentujete výsledný vzhled i zpracovaný studijní obsah. Příprava prototypu vám umožňuje rychleji upravovat funkce či vzhled kurzu, aniž byste museli zdlouhavě překopávat celý výsledný kurz.
Jakmile bude váš prototyp schválen, je čas začít tvořit celý kurz. Během tvorby kurzu nezapomeňte neustále sledovat vytyčené vzdělávací cíle, abyste zajistili, že je kurz stále naplňuje. V průběhu tvůrčí činnosti se totiž může lehce stát, že vás kreativita zanese daleko od naplánované cesty.
Při tvorbě nemusíte vytvářet vše od píky. Autorské nástroje zpravidla obsahují různé šablony s rozložením stránek či s předem připravenými interakcemi, které můžete v kurzu využít.
Při tvorbě můžete kromě textů a obrázků využívat i interaktivní prvky a multimédia, udržujte však celkovou strukturu jednoduchou a přímočarou. Někoho třeba láká použít na každé stránce kurzu dvě videa a čtyři obrázky. K tomu přidá ještě nějaké soubory PDF, které by se přece „mohly studentům hodit“… Výsledkem je ale nepřehledný a nejednotný kurz, ve kterém má problém s orientací nejen student, ale mnohdy i jeho tvůrce.
Výsledný kurz nechte zkontrolovat svými kolegy či vybranými zaměstnanci. Odladíte tak případné nesrovnalosti a nefunkčnosti. Může se jednat o špatné zobrazení na mobilních zařízeních (testovací uživatelé mají oproti vám různá zařízení, operační systémy, velikosti úhlopříček atd.), překlepy v textu (tzv. autorská slepota) nebo pomalé načítání částí kurzu. To je důležité zejména v případě, že se bude cílová skupina připojovat ke kurzu přes mobilní data. Pomalejší načítání se znatelněji projeví také tehdy, máte-li mezinárodní testovací skupinu a uživatelé se připojují z různých částí světa. Sesbírejte všechny důležité připomínky a zapracujte je.
Kurz je hotov. Teď o něm musíte dát světu vědět. Ať jde o interní kurz, nebo o kurz určený vašim klientům či veřejnosti, je čas jej propagovat. Zaměřte se na výhody kurzu pro studenty a motivujte je k zahájení či zakoupení kurzu. Propagace musí člověka zaujmout „na první dobrou“. Nepodceňujte ji ani v případě, že tvoříte interní kurz pro vlastní zaměstnance. Využijte intranet, firemní oběžník či webové stránky. Studenty můžete motivovat také firemními benefity, nástěnkou „úspěšných studentů“ apod.
Kurz je zahájen, studenti jej studují (tradičně někteří úspěšně, jiní méně úspěšně) a vše jede, jak má. Nesmíte ale usnout na vavřínech. Pravidelně nejen vyhodnocujte úspěšnost kurzu, ale také sbírejte zpětnou vazbu od svých studentů. Zjistěte, jak se jim kurz líbil, kde naopak vidí slabé stránky a co by na něm změnili. Zpětná vazba vám pomůže zjistit, co jste udělali správně a v čem naopak tvorbu kurzu do budoucna vylepšit.
Pozn.: Nezapomeňte také vyhodnotit návratnost investic do tvorby kurzu, nákupu softwaru a přípravy materiálů včetně hodnoty času, který jste tvorbou kurzu strávili.
Výsledky ze zpětné vazby nemusíte použít jen pro další tvorbu kurzů. Vylepšovat můžete i ten současný. Jen nezapomeňte určit správnou mez, kdy jsou váš čas a náklady ještě vynaloženy efektivně.
Nejdřív jsem si myslel, že půjde o kratší článek s výčtem jednotlivých bodů včetně krátkého popisku. Nakonec, i když jsem se snažil psát pouze nejdůležitější informace, článek trochu nakynul. Koncept jsem musel před publikováním hodně promazávat, aby vás od tvorby prvního kurzu neodradil hned na začátku. Každý krok by si totiž zasloužil minimálně vlastní článek – ať už jde o úvodní analytické kroky (analýzu vzdělávacích potřeb, cílové skupiny a dostupných materiálů či stanovení cílů vzdělávání), následnou praktickou část (tvorbu scénářů, prototypů a samotného kurzu), nebo měření a hodnocení vzdělávacích výsledků. To ani nemluvím o volbě vhodného autorského nástroje či vzdělávacího systému…
Pokud tak budete v jakémkoli kroku váhat nebo budete chtít raději celou práci na tvorbě e-learningu přenechat profesionálům, můžete se na nás obrátit; rádi vám pomůžeme. Nabízíme jak konzultace a poradenství v oblasti zavádění e-learningu do škol a organizací, tak tvorbu e-learningových kurzů a vzdělávacích systémů.
